Jak jsem psala tak se taky stalo. Byli jsme během dne nerozlučná dvojka já milovala jeho a on mě všude spolu! V cca 6 měsících začala etapa výcviku. Začali jsme navštěvovat ZKO PODĚBRADY. Žeby se nám dařilo to se říct určitě nedá.. Dasty byl a je velký agresář na psi a mě bylo v tu dobu 13let... Mockrát jsem odcházela ze cvičáku s pláčem, se zoufalstvým, s pocitem končim s výcvikem to nezvládnu. Ale vždycky se našel někdo kdo mě podpořil. Nějak se chuť cvičit zvrtla v nás obou natolik že jsem začali uavžovat o závodech, zkoušák atd... Jenže... v 7 měsících se Dastymu zjistila DKK 4/4... konec s výcvikem? Ne! Jednou mi jeden člověk řekl: jestli chceš aby ten pes byl štastný cvič s ním dál! On miluje pocit učení tak mu tu radost dopřej! Poslechla jsem a s Dastym i přez nějaké útlumy v přkážkách atd... které už v současné době vůbec neděláme... semtam zajedeme na obranu ovšem poslušnost a stopu si cvičíme pořád ikdyž jen pro radost Jenže jsem chtěla cvičit víc víc a víc...a tak jsem jednoho dne oznámila rodičům, že bych si hrozěn chtěla pořídit druhého psa německého ovčáka. V první chvíli rodiče nesouhlasili. Jenže časem a pár domluvami pochopili že s Dastym to vážně nepůjde cvičit natvdro dál... A tak mi štěně povolili jenže až o prázdninách 08 a já měla vybranou chs Denbrix kde už byla Xarah i Brixie nakrytá co teď? Začalo přemlouvání prošení, slibování všechno možné... Po pár dnech rodiče povolili...a tak rychlostí blesku letěl e-mail panu Pevnému ohledně štěnátek atd... No a začalo další rozhodování.. já si přála tmavě vlkošedého psa.. jenže mi všichni radili vezmi si toho světlého.. i já sama viděla že je živější komunikativnější... a když ke mě přiběhl olíznul mě bylo rozhodnuto...Berry Denbrix bude ten světlejší pejsek.. čas uplynul jako voda a v kalendáři se konečně oběvil 27.1.2008 a já si mohla vyrazit pro svého vysněného druhého vlkošeďáčka Táááák a jak čas plyne roste z Berrčího pořádný kus pesana.. Miluje obrany zaně by i dýchal.. Doufám že toho máme hodně před sebou a bude se nám dařit ale nebudem předbýhat to všechno se uvidí Se závody.. tak ětch jsem zatím mco nesjezdila... s Dastíčkem jsme byli pouze na čtyřek..(2x ZZO a 2x ZM) z toho ale už jedno 1.místo máme Jestli je něco co mě mrzí nejvíc? ANO je! a to to že s Dastym se nemužeme věnovat výcviku naplno.. protože to je prostě PAN pes.. . Ten první a dokonalý... A nakonec? Dřív mi byli němečtí ovčáci vysoce nesimpatyčtí...teď? Neznám lepší a věrnější plemeno nežli jsou oni Prostě navždycky budou jedničky ty vlkošedý pesani s ďáblem v těle.. Za nedlouho se nám otevře ještě jedna kapitola, ale o té se zatím nebudu rozepisovat, musíte si počkat